Projekce je obrazovým experimentem, který vychází z fascinace médiem 16 mm filmu, a je jedním z několika experimentů, které se snaží překročit pevně definované hranice filmu a vytváří model zkoumající proplétání, doplňování i vylučování dvou téměř totožných záběrů. Poetika nostalgického sentimentu, která je privilegiem filmové dýchající projekce, přebíjí téměř dokonalý obraz digitálního záznamu. V projekci ale nastává rozpor, protože digitální obraz je dominantnější než obraz filmové projekce. Projekční symbióza a pojetí modelově animačního prostředí zobrazuje objekt a jeho podivný stín, který svůj obraz dohání, předhání jako vizuální tanec.