Hlavní myšlenkou našeho projektu byla zvuková interakce s nenápadným a téměř nevyužívaným objektem – telefonním automatem. Schéma celé instalace spočívá v komunikaci mezi prostorem galerie a vesnicí Klenová skrze zmíněný telefonní automat.
Divák zcela přirozenou cestou prochází kolem jednotlivých částí, které jsou audiovizuálními výpověďmi o aspektech navštíveného místa. Skrze svatostánek s textem z lidové písně souboru Šumavan a žánrový obraz, jehož statičnost nabourávají nepatrné pohyblivé detaily, se dívák dostane k vrcholu instalace. Mobilní telefon v zasklené vitríně ironizuje sám sebe jako posvátný výdobytek dnešní doby. Jeho účelem je opakované vytáčení telefonního čísla automatu, kdy uvádíme diváka na obou koncích aparátu v nejistotu, zda s předmětem manipulovat, nebo ho jen pozorovat.
Prostředky našeho vyjádření vyplývají z propojení kulturně tradičních znaků užívaných v lidové tvořivosti v kontrastu se současným světem nových médií a technologií.
Ve spolupráci s Lucií Růžičkovou.